V termínu 26. 5. až 1. 6. 2019 se žáci 8. A zúčastnili BIKE kurzu, který je součástí výchovně vzdělávacího plánu školy. V tomto roce byla vybraná lokalita CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. Konkrétně byli účastníci kurzu ubytováni v Autokempu SK Mšeno, který nabídl vhodné zázení pro sportovní aktivity přímo v areálu i výchozí bod pro cyklo výlety do méně čí více vzdáleného okolí. Za zmínku stojí návštěna hradu Houska, hradu Kokořín, větrného mlýnu Vrátno, výhled z rozhledny Vrátenská hora, nebo ochutnávka báječné mšenské zmrzliny. Pevně věřím, že si žáci zopakovali a upevnili základní cyklistické dovednosti. Jsem si jistý, že tato akce se vydařila ve všech směrech a pomohla mimo jiné k upevnění přátelských vztáhů ve třídním kolektivu.

text a foto: Mgr. Karajanis Petr, DiS.

foto: Mgr. Karajanis Petr, DiS., pan Krejčí Jaroslav a Mgr. Samcová Petra

Součástí učiva chemie pro 9. ročník jsou biotechnologie, čili i výroba piva. Žáci 9. tříd se 18. 6. a 19. 6. 2019 účastnili exkurze v pivovaru Krakonoš.

Trutnov měl právo várečné již od roku 1260. Do poloviny 16. století se vařilo pivo po jednotlivých domech. Ve druhé polovině 16. století byly v Trutnově založeny dva pivovary. Horní, který se nacházel ve Školní ulici, a dolní v blízkosti dnešního pivovaru. Po požáru už nebyl horní pivovar obnoven a pivo se vařilo pouze na místě dnešního pivovaru. Pivo se v Trutnově vařilo z pšeničného sladu, někdy bylo použito na lepší piva i sladu ječmenného. Používaly se i různé druhy koření, kvasnic a chmelu. V Trutnově se chmel i pěstoval. V současné době vyrábí pivovar Krakonoš 5 druhů piva v celkovém objemu přes 100 000 hl ročně. Pivovar Krakonoš používá pro výrobu piva vodu z vlastní studny, která je 80 m hluboká.

Na výrobu piva se používá voda, ječný slad, chmel a pivovarské kvasnice. Slad se povaří s chmelem a následně se směs zchladí. Do směsi se přidávají pivovarské kvasnice. Při kvašení dochází k přeměně zkvasitelných cukrů na alkohol a CO₂. Dozrávání probíhá v uzavřených tancích. Výčepní piva leží přibližně 20 dnů, ležáky až 60 dnů. Dalším krokem je filtrace na křemelinovém filtru, kde se odfiltrují kvasinky.  Následně se pivo stáčí a rozváží.

text a foto: Mgr. Voplatková Petra, učitelka přírodopisu a garant akce

Během června 2019 se prezentovala ZŠ kpt. Jaroše, Trutnov, Gorkého 38 a umělecká dílka jejich žáků na výstavě, která byla umístěna do vnitřních prostor obchodního domu Tesco Trutnov. Dle informací sklidila výstava zasloužený úspěch.

text a foto: Mgr. Karajanis Petr, DiS., zástupce ředitele

V pátek 31. 5. 2019 (9. A) a v  pondělí 3. 6. 2019 (9. B) zahájili žáci devátých tříd projekt Krkonoše v počítačové učebně.

V úterý 4. 6. jsme absolvovali program „Tvary a barvy Slunečné stráně“ ve Svobodě nad Úpou. Přírodní památka Sluneční stráň je komplex slatinných a mokřadních luk, kde roste např. chráněný prstnatec májový. Cestou jsme si povídali o převládajících horninách Krkonoš. Následně jsme stavěli věže z fylitu. Tým Fandy Komárka se ukázal jako nejzdatnější ve statice. Vyplnili jsme pracovní listy se zajímavostmi o zdejších rostlinách, jako je rdesno hadí kořen, starček Fuchsův, pcháč zelinný, suchopýr pochvatý, ostřice, kýchavice bílá nebo již zmiňovaný prstnatec májový. Někteří žáci si vyzkoušeli ruční kosení trávy.

Ve středu 5. 6. byla naším cílem Čertova strouha a Bílé Labe. Hráze Čertovy strouhy zpomalují vodní tok při jarním tání a prudkých deštích, což zabrání podemílání a stržení břehů. Cestou jsme si mohli prohlédnout krkonošské rostliny, např. rosnatku okrouhlolistou, plavuň pučivou nebo hruštičku. Setkali jsme se i s jedovatým broukem, majkou fialovou.

Ve čtvrtek 6. 6. jsme zamířili do Jívky, kde se nachází důl Bohumír. Důl byl úplně uzavřen v roce 1970. Dne 29. 5. 2015 se po padesáti letech znovu otevřely jeho brány. Podzemí dolu je zimovištěm chráněných netopýrů - netopýra vodního a netopýra ušatého.  Návštěvní trasa nám umožnila vidět geologickou strukturu sedimentárního ložiska, dochovaný betonový portál, staré dobývky i hornické nářadí, které se zde našlo. Na několika místech je i dobře patrná rudná žíla. Z dolu jsme vyšplhali na povrch po dřevěných žebřících.

V pátek 7. 6. nás čekal výstup k nejvyššímu vodopádu ČR, k Pančavskému vodopádu vysokému 148 m. Naše trasa vedla od Vrbatovy boudy k Mohyle Hanče a Vrbaty, kolem Harrachových kamenů k prameni Labe. Dále jsme prošli kolem Violíku a otevřel se nám pohled na Sněžné jámy. Cesta dále klesala k Labské boudě a odsud kolem Ambrožovy vyhlídky k Pančavskému vodopádu zpět na Zlaté návrší. Po vyplnění pracovních listů jsme se svezli autobusem na Horní Mísečky a odsud naše cesta pokračovala zpět do Trutnova.

Od pondělí 10. 6. do čtvrtka 13. 6. jsme tvořili elektronické prezentace a informační plakáty.

V pátek 14. 6. nás čekala závěrečná prezentace prací k projektu Krkonoše a celkové zhodnocení projektu.

text a foto: Mgr. Voplatková Petra, učitelka přírodopisu a garant akce