Třída 6.C

Jakmile roztály poslední ledy, vykouklo a začalo hřát sluníčko, nevylezly jenom první jarní kytičky, ale také my jsme vystrčili nosy z tělocvičny a začali chodit na tělocvik ven.      

 

text a foto: RNDr. Teichmann Jiří, třídní učitel 4. C

Jednoho jarního dne jsme se rozhodli, že si na školní zahradě uděláme vlastní záhonek a zasejeme zeleninu. Nejprve jsme si museli záhon vyplet a zrýt. Byla to pořádná lopotivá práce, prali jsme se s rýčem i velkým teplem, ale práce se povedla. Do připravených řádků jsme zaseli ředkvičky a mrkev, vše jsme důkladně zalili a teď už se těšíme na sklizeň a výbornou baštu.   

 

text a foto: RNDr. Teichmann Jiří, třídní učitel 4. C

V rámci výuky přírodovědy jsme se zúčastnili projektového dne, který byl zaměřený na výuku o půdě. Zábavnou a hravou formou ve třídě i venku na školní zahradě jsme se dověděli spoustu nových informací o důležitosti půdy pro člověka a pro život na Zemi, ale také spoustu užitečných věcí o její ochraně, úrodnosti a o zemědělství.

 

text a foto: RNDr. Teichmann Jiří, třídní učitel 4. C

Dva roky jezdím bez nehod, s větrem se honím o závod, na moje obutí je spolehnutí a motor má vždy správný chod…… Tak já pádím cestou necestou, v pět v Dejvicích v Brně před šestou…… To stěží …… Tato píseň Milana Chladila by mohla charakterizovat naše jarní snažení o získání cyklistického průkazu. Ovšem získání diplomu a složení závěrečného testu nebylo hlavním cílem tohoto kurzu. Šlo hlavně o to, abychom si osvojili základní pravidla silničního provozu, znali dopravní značky, povinnou výbavu našeho stroje a dokázali se pohybovat jak na cyklostezkách, tak v běžném provozu a neskončili pod koly nějakého auta. Touto cestou také musíme poděkovat Městské policii Trutnov, která nám přidělila jednoho strážníka, který nejenom, že řídil dopravu na křižovatce dopravního hřiště, ale také nám poutavou formou ukazoval a vysvětloval, jak se opravdu máme chovat na silnici a na co si dávat pozor. Tak vzhůru do sedla a šlápnout do pedálů.

 

text a foto: RNDr. Teichmann Jiří, třídní učitel 4. C

Poslední březnový pátek jsme se vydali na neobvyklou cestu za poznáním. Brzy ráno jsme se společně s kamarády ze 4. B sešli před školou a nádherným autobusem společnosti Casia jsme vyrazili do moravské metropole Olomouce. Od Tržnice jsme prošli přes Bezručovy sady do staré tereziánské Korunní pevnosti, kde nás čekal hlavní program exkurze. Dnes už pevnost dávno neslouží k obraně města a celé Hané, ale patří Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, která ji přebudovala v Pevnost poznání. V rozlehlé budově se nacházejí různé expozice. My jsme začali hned v přízemí prohlídkou historické části, která nám ukázala, jak pevnost vypadala v době svého vzniku a jaký měla úkol. Dozvěděli jsme se, že pevnost nebránila město samostatně, ale byla posílena 22 tzv. forty, později byly dostavěny i železniční forty, které chránily olomoucké nádraží a přístupové cesty po železnici. V této sekci jsme si mohli prohlédnou různé zbraně, minérské chodby, ale také vyzkoušet dobové uniformy a oblečení. V další části jsme nahlédli do lidského mozku a smyslů. Velkou cévou jsme jako proudící krev mohli vběhnout přímo do centra nervového systému – do mozku. Dále jsme se seznámili se sluchem a zrakem, ale také s šířením vln, světla a s rovnovážným ústrojím našeho těla. Ve třetí sekci se z nás stali malí přírodovědci. Prohlédli jsme si zde svět pod mikroskopem, různé rostlinky a živočichy v akváriích. Velmi nás zaujala expozice věnovaná světlu, vesmíru a hlavně planetárium, kde jsme shlédli prohlídku Sluneční soustavy. Mohli jsme si vyzkoušet, jak by byla těžká krabice pomerančového džusu na různých planetách a na Slunci, ale také jsme se mohli zvážit například na Marsu nebo na Jupiteru. Nakonec si pro nás slečny lektorky připravily zajímavý program, kde jsme podle zásad urbanistiky budovali město podle našich představ. Celá výstava byla interaktivní, takže nejenom, že jsme vše mohli vidět, ale zároveň jsem vše mohli vyzkoušet a pomocí různých šoupátek a hejbátek vše také ovládat. Po prohlídce pevnosti jsme se vydali do historického centra města, kde jsme viděli barokní kašny a morový sloup Nejsvětější trojice na Horním náměstí, které jsou zapsané na seznamu UNESCO. Dalším skvostem města jsou proslulé Olomoucké tvarůžky alias tvargle. Navštívili jsme jejich prodejnu a vezli si domů voňavý suvenýr. Takže nás maminky a tatínkové po návratu rádi viděli, ale také cítili.

 

text a foto: RNDr. Teichmann Jiří, třídní učitel 4. C

Back to top